Zdejší organizace vznikla už 29. 9. 1885 jako součást Prvního rybářského spolku v Moravské Ostravě. Německy psané
záznamy, dnes uložené v archívu opavského muzea, se zmiňují, že v prvním roce vzniku spolku bylo vypuštěno do
povodí Olše a jeho přítoků celkem 25 000 plůdku pstruha obecného a 40 000 lososů dovezeného z Rýnu a
20 000 ks lososa z domácí líhně! V následujícím roce byly založeny u Těšína první sádky, kde bylo vyprodukováno
196 000 ks ryb, ze kterých bylo vypuštěno do Olše 12 000 ks pstruha obecného a Stonávky 20 000 ks pstruha obecného,
60 000 ks pstruha potočního a 50 000 ks lososa do všech přítoků Olše. Zajímavostí bylo i to, že v roce 1887
pan Pavel Morcinek informoval spolek o chovu a rozmnožování zlatých kaprů. I přes velký počáteční zápal, zájem o
organizované sportovní rybářství ve Slezsku na konci 19. století opadl…

Po roce 1922 pokračovala činnost jablunkovské organizace pod křídly Svazu rybářských spolků a družstev na Moravě a ve Slezsku
až do II. světové války, která kontinuitu opět přerušila. Po osvobození Československa tak místní rybářská organizace v podstatě
vznikala znovu. Dne 4. 9. 1946 byl ustanoven Slezský zemský rybářský spolek,jeho jablunkovská pobočka pak ožila na valné
hromadě 2. 2. 1947. V jejím čele stáli. Předseda: Adolf Krejčí, přednosta berního úřadu v Jablunkově. Místopředseda: Jaroslav Žižka,
řídící učitel z Návsí. Hospodář: Vilém Gemroth, úředník z Jablunkova. Pokladník: Pavel Noga, strojvůdce z Návsí. Zakládajícími
členy byli: Jaroslav Žižka, řídící učitel z Návsí; Karel Šindler, Karel Noga, strojní topič ČSD; Vilém Gemroth, úředník z Jablunkova;
Pavel Noga, strojvůdce z Návsí; Jindřich Maschke, strojník; Jan Slowiaczek, zámečník; Antonín Gemroth, strojvůdce a Adolf Krejčí,
přednosta berního úřadu v Jablunkově. Pobočka později čítala 72 členů. Působil od Městské Lomné až po Bystřici. Spolek
každoročně vysazoval plůdek pstruha potočního, pstruha duhového, lipana a generační ryby přenášené z jiných povodí za účelem
osvěžení chovu. Povolenky rybolovu byly vydávány na tehdejším Okresním úřadě v Českém Těšíně.

Od roku 1948 vedl Rybářský spolek v Jablunkově Antonín Kukuczka. V roce 1951 byly rybářské spolky v Jablunkově, Bystřici a Třinci
sloučeny na žádost Třince do Jednoty Olzan Třinec. Olzan hospodařil v přítocích řek od polských hranic až po Ropici. Ve výboru byli
zastoupeni rybáři z Třince, Bystřice a Jablunkova. Předsedou byl zvolen Karel Turoň z Bystřice a hospodářem Josef Nieslanik z
Jablunkova. Ve spolku bylo 310 členů, z toho 180 z Třince, 80 z Jablunkova a 50 z Bystřice. V tomto roce spolek vysadil 110 000 plůdků
pstruha obecného, 15 000 plůdků pstruha duhového, 5 000 sivenů, 5 000 lipana, 8 000 ročků pstruha a do spolkového rybníka v Třinci
bylo vysazeno 2 000 kapříků. V Návsí se začalo stavět 6 spolkových rybníků. V Jablunkově byla státní líheň u Josefa Nieslanika v Žihle
jako jediná v celém ostravském kraji. Za rok 1951 vyprodukovala 740 000 kusů plůdků pstruha obecného, 120 000 plůdků pstruha
duhového, 35 000 lipanů, 2 000 hlavatek a kolem 10 000 ročků. Na Karpentné se prováděly pokusy s křížením pstruha duhového, lipana
a hlavatky. Komunistický převrat v únoru 1948 zasáhnul také rybáře. Postupně dochází k organizačnímu sjednocování rybářských spolků
a družstev pomocí akčních výborů. Od r. 1949 se sdružovaly podle politických okresů. Okresní rybářské spolky měly své odbočky v
jednotlivých místech (např. v okrese Frýdek – Místek měl rybářský spolek 9, v okrese Český Těšín 5 odboček). Podle nových stanov
Jednoty rybářů z r. 1950 se staly základními organizačními jednotkami Lidové rybářské spolky (LRS), které se někdy kryly s bývalými
okresními organizacemi, jindy zabíraly území 1 – 3 okresů, ale ještě častěji jich bylo na území jednoho okresu několik
(podle rybnatosti vod); někdejší místní spolky poklesly většinou na jejich pobočky, z nichž každá obhospodařovala 1 – 3 rybářské revíry.
2. 12. 1951 skončil svou činnost Slezský zemský rybářský spolek v Moravské Ostravě a ustavil se znovu jako LRS v Ostravě, s 6 odbočkami,
jako součást Československého svazu rybářů. Ten se po vzniku federace v roce 1968 stává na našem území Českým svazem rybářů.
Bez ohledu na politickou situaci se jablunkovské organizaci dařilo. Od padesátých let hospodařila na líhních v Jablunkově – část Žihla a na
rybníce v Návsí u evangelického kostela. Produkci plůdku pstruha potočního a duhového z líhně naše organizace zabezpečovala celý
severomoravský kraj. Produkce kapra sloužila na zarybnění rybníků na Černém potoce až do roku 1993.

Mezitím byla v roce 1966 také založena pobočka Českého rybářského svazu v Návsí. Adam Kędzior, Josef Nieslanik a Enoch Lyčka stáli
u založení dvou rybníků v Návsí o rozloze 1,5 hektaru. Do přehradní vody byly pravidelně vysazovány ryby, které svaz zakoupil od jiných
organizací, nebo byly vypěstovány v bývalé líhni v Jablunkově – Žihle, která byla majetkem místní organizace Jablunkov až do roku 1989.
U přehrady si vlastními silami postavili rybáři dřevěnou klubovnu. Na čelní stěně je emblém s nápisem „Petrův zdar“.
V klubovně se scházejí členové místní organizace Jablunkov na svých schůzkách, vedou potřebnou administrativu, pořádají přednášky,
posezení, seznamují zde mladou generaci s ochranou přírody, vod, rybářským uměním.

Současnost:

Dnes vydává povolení k rybolovu Územní svaz Českého rybářského svazu v Ostravě jakožto podřízená instituce Ústředního výboru Českého
rybářského svazu v Praze, spadajícího pod Ministerstvo zemědělství. Výbor místní organizace Českého rybářského svazu v Jablunkově má 13
členů a 3 člennou revizní komisi. Jelikož svaz nemá dlouholetou evidenci, uvádím pouze poslední tři předsedy svazu, kterými byli Viktor
Sikora, Jan Sikora a od roku 1996 Antonín Martynek. Každý člen výboru má na starosti úsek práce, za který je zodpovědný. Za práci nepobírá
žádnou odměnu, vyjma zdarma přiděleného rybářského povolení z Krajského úřadu v Ostravě. Na území Jablunkova a Návsí je
v současnosti jeden rybářský svaz.

Rok 2015 byl pro MO ČRS Jablunkov zlomový. Podařilo se konečně vypořádat majetkové vztahy k pozemkům pod nádržemi, respektive
rybníky na Černém potoce v Návsí, kde organizace koupila 4,3 ha vodní plochy včetně přilehlých pozemků. Za pomoci Územního svazu
Českého rybářského svazu v Ostravě nyní probíhá pasportizace obou rybníků včetně potřebných povolení nakládání s vodami
a manipulačního řádu a připravuje se projekt na odbahnění horní nádrže na Černém potoce. Místní rybáře ještě čeká pasportizace budov včetně
zapsání sídla MO ČRS Jablunkov dle nového občanského zákoníku se změnou na MO ČRS Jablunkov, z.s. Současný stav obhospodařovaného
majetku jsou pozemky na Černém potoce se dvěma rybníky, klubovna, odchovna ryb, plechový sklad a malá klubovna to vše na katastru Návsí.
V Jablunkově, v místní části Žihla, vlastní organizace garáž, ve které mají sídlo lovčí, kteří zabezpečují vysazování plůdků a slovování
chovných potoků. Zajišťují i záchranné odlovy ryb v tocích, kde se provádí stavební činnost.

Revír tvoří:

Řeka Olše 12 km vodního toku o rozloze 12 ha
Řeka Lomná 11 km vodního toku o rozloze 4 ha